Ilmatyynyalukseni on täynnä ankeriaita.
Mijn hovercraft zit vol palingen.
Watashi no hobākurafuto wa unagi de ippai des.

Květen 2011

Teplice

29. května 2011 v 21:55
Před chvílí jsem přijela od prarodičů z Teplic, kam jsem jela splnit si své příbuzenské povinnosti a také na zahájení lázeňské sezóny - trhy, spousta jídla, pivo, hudba a vystoupení. Byla jsem tam ještě s tátou a tetou a jsem naprosto psychicky vyčerpaná. Potvrdila jsem si, že jsem opravdu asociál a že nemiluji své příbuzné tak, jak káže Bible! (Což ostatně při mých pohanských a autobožských sklonech vůbec nevadí.)

Za Joostíčkem i přes plot

23. května 2011 v 11:51 Sny
Konečně se mé podvědomí rozhodlo spolupracovat a zdál se mi plnohodnotný sen o Joostíčkovi. S detaily se tu nebudu rozepisovat, za a) si je částečně nepamatuju a za b) nebyly zas tak zajímavé. Prostě na sebe navazující série snů (probouzení v noci mě ještě nepřešlo), kde jsem s ním různě komunikovala a nekomunikovala, balila ho a on balil mě atp. (:-D) Stručné shrnutí je asi takovéto: byla jsem někde se Scatthach a Malmou, které se v průběhu v nepravidelných periodách měnily na jiné mé dvě kamarádky, ani nevím proč. A byl tam Joost den Vellenknotscher, s kterým jsme se bavili. Časem se objevila i má sestra a můj kocour. Konec snu byl naprosto úchylný: Joost někam odešel, já samozřejmě šla za ním, ale přede mnou se objevil vysoký pletivový plot. Nad ním byla tyč omotaná ostnatým drátem, ve kterém mělo proudit vysoké napětí. Já ten cca dvou nebo třímetrový plot přelezla, přehodila jsem i kocoura a pak jsem prolezla mezi koncem plotu a tyčí, které jsem se dotkla, ale upozornění o elektrickém proudu bylo naštěstí falešné. Když jsem se dostala na druhou stranu, za plotem, ze strany, odkud jsem právě přelezla, se objevil Joost a divil se, co tam dělám. Takže parádička, naproto zbytečná snaha. Ale co bych pro Joosta neudělala, že...

Mahi s Vámi!

Ztracený Petri

22. května 2011 v 10:44 Já a sny
Včera jsem byla na Zombie Walku a vyzkoušela jsem si, jaké je to být celebritou. Už jen když jsme jeli na místo srazu, požádali nás o fotku nějací japonští turisté a následně cestou tam, při pochodu, i cestou zpátky si nás a se s námi fotila spousta cizinců. Když jsme šli zpátky a masky už jsme měli oloupané, fotil se s námi nějaký děsně vysoký Němec, který pak měl potřebu dát nám všem pusu, i psovi, který se ale znechuceně odtáhl. Z etických důvodů dávám jen fotku svou, ale přátelé se na facebooku mohou přesvědčit, že jsme opravdu vypadali jako exoti, tudíž cizinci měli dost dobrý důvod se s námi fotit. Sestra na sobě měla převlek slepice, který jsme nosily na maškarní, když nám bylo asi 5 let - červená minisukýnka, bílé tílko a na hlavě taková čepička připomínající slepičí hlavu. Kamarádka měla na obličeji zelené těsto, které vypadalo jako hodně nepovedená pleťová maska, a převlek čarodějnice a sestry přítel měl na hlavě čepičku připomínající pampelišku (taky jeden z našich převleků), žluté triko a zlatou sukni. Já měla pracovní košili, která končila asi tak v půli stehen a pod tím kraťásky, které nebyly vidět. Všichni jsme samozřejmě byli nalíčeni na zombieky, takže nabarveni bíle, spousta krve atp.

Sebas opouští Heidevolk

21. května 2011 v 14:00 Hudba
Včera jsem se dočetla smutnou zprávu. Zakládající člen Sebas se rozhodl opustit Heidevolk. Uáá, nesnáším změny v sestavách kapel, zvlášť když se týkají mých oblíbených členů. A tím Sebas je, hned po Joostovi. To je jako kdyby Markus opustil Ensiferum, nepředstavitelné! Alespoň jedna dobrá zpráva je, že chystají nové CD a odchází až potom - někdy koncem roku. Ale zároveň to znamená, že už ho nikdy neuvidím na koncertě, pokud nějaký neplánují v dohledné době (nepravděpodobné), což mě neskutečně mrzí. Aspoň že už mám fotky jeho úžasného tetování hotové. Celou zprávu a Sebasovo vyjádření se můžete dočíst na webových stránkách Heidevolku nebo na jejich stránce na facebooku. Bude se nám stýskat, Sebasi!

Heidevolk s Vámi!

Shipwrecked

20. května 2011 v 17:57 Hudba
Hah, dneska Alestorm zveřejnili na facebooku jejich nové video z nového alba Back Trough Time. Písnička vesměs stejného rázu jako všechny jejich ostatní písně. Ale to video je fakt šílené, no, posuďte sami! Mně osobně málem položilo. Alestorm to komentovali: "If you're drunk enough, it looks like the midget is actually playing the violin! :D" No bohužel já jsem naprosto střízlivá, i když to tak nemusí vypadat.


Hail to Ale!

Nancy The Tavern Wench

15. května 2011 v 22:16 Idoly
Tak mě přešla Ensiferummanie a přepadla Alestormmanie. Waaa, já se tak těším na Masters! Chris má naprosto úžasný hlas, obzvláště v jedné písni. Tak jsem projížděla jejich fotky na facebooku, až jsem narazila na tuhle.



Nejdřív jsem nechápala, co je na ní tak úžasného, ale po přečtení komentářů jsem si vzpomněla na jednu ze svých nejoblíbenějších písní od nich. V hlavě mi zaznělo "Nancy's Harbour Café"... a už to jelo. Od té doby jsem naprosto závislá!

Nějak jsem nezkoumala, proč o ní zpívají, ale rozhodně se k tomu chystám, až bude čas a nálada. Pak, pokud budu úspěšná, přepíšu tenhle odstavec na výsledek výzkumu.

Alestorm s Vámi!

Studio Greetings 2009

13. května 2011 v 16:19 Idoly
Tohle video jistě všichni fanoušci Ensifera znají. Není na něm ani nic tak úžasného, dobře je, ale přišla jsem ještě na úžasnější věci, než je červená helma s držáky na pivo. Třeba to, že vysoký hlásek nepatří Té ženské (už vím, že je to Emmi a Meiju, ale nevím, která z nich je na tom videu), ale Samimu, což taky jistě ví každý fanoušek Ensifera, který viděl pár rozhovovrů. Čeho jsem si ale předtím nevšimla, je, jak na konci v tom "nepovedeném záběru" majzne Sami Petriho po hlavě svým mečem, když to zkazí. Myslete si o mně, co chcete, ale mně to přijde ohromně vtipné. Samifilům zdar!


Čas strávený s Malmou je vždycky produktivní

11. května 2011 v 18:12
Je toho tu málo o mně (haha), tak musím zas něco napsat. A popíšu dnešní den, protože pro mě byl velmi zajímavý, pro Vás zřejmě bude nudný. Ale jak už jsem několikrát psala, já si to tu archivuju především pro sebe, takže who cares.

Konečně pořádný sen!

8. května 2011 v 11:55 Sny
Od koncertu se mi sice zdála spousta Ensiferofilních snů, ale až tenhle stál opravdu za to! Vážně, na šílenější sen si opravdu v historii svých snů nevzpomínám. Bohužel ani na všechny podrobnosti tohoto úžasného snu si nevzpomínám. Ale o Ensiferu všechno.

A jak to bylo dál, aneb den po koncertu část II.

5. května 2011 v 17:21 Kultura
Pokračování dění na druhý den po koncertu.

A jak to bylo dál, aneb den po koncertu část I.

4. května 2011 v 17:21 Kultura
K popisu druhého dne jsem se dostala až teď, kdy už to není úplně čerstvé, omlouvám se tedy za případné chyby. Takže kvalita článku pokulhává, ale co, já si to píšu pro sebe a mně to zas tak moc nevadí.